Dnes je středa.
Středa, středa, ach běda, běda. To je moje básnička na úvod :-)))
Dnes je středa a já jsem měl zajímavý den. Ráno jsem vstal. V devět. A hned jsem v tom pokračoval! Programuju teď hru, protože chodím na matfyz a to je velmi těžká škola (všichni to říkají!!!). Dlouho jsem hledal C++ funkci, která převede LPSTR na char *, protože jsem potřeboval parsovat argumenty příkazové řádky v int WINAPI WinMain(HINSTANCE hInstance, HINSTANCE hPrevInstance, LPSTR lpCmdLine, int nCmdShow), ale pak jsem si tu funkci napsal sám :-) Co si člověk v dnešní době neudělá, to nemá, že? :-)
No a pak do školy. Zápočet z Objektově orientovaného programování (těžké!!!) u RNDr.Davida Bednárka a pak zápočet z internetu u pana Bejčka (mám jedničku :-) a také zápočet z Praktika z aplikačního software - Photoshop a to taky mám. Myslím, že mi to docela jde :) Cestou jsem si koupil cheeseburger, stojí 20 korun, to je dobré, dřív stával i dvacet dva, ale hamburger (bez sýru) stával taky dvacet. Teď stojí dvacet.
Dělá se mi na ruce piha. Je středně veliká, spíš malá.
Můj křeček umřel. Už dávno. Chudák.
Mám hlad. Stýská se mi po křečkovi.
úterý 18. září 2007
středa 12. září 2007
Jak jsem šel nakoupit
Den se sešel s dnem a mně došlo jídlo. Má tu sice ještě sušenky, ale jen kakaové a ty nejím (asi je dám Katce, s tou teď bydlím, aby taky něco zakousla). Nastal tedy čas jít nakoupit.
Tak jsem šel tedy nakoupit.
U nás na rohu máme malebný krámek. Dříve se jmenoval Květ a pak Jednota a pak Včela a teď tam jméno nemá. Pražané nakupují skromně. Někteří ale ne, dokonce se jim nákup do košíku jen tak tak vejde! Hlavně chleba. Praha, to je město chleba, rohlíků a housek. Takže jsem si samozřejmě koupil taky chleba a pět housek. K tomu trochu salámu, aby bylo čím dochutit, sůl mám doma (tradičním jídlem všech Čechů je chléb se solí). A sýr, v nepolední řadě. Ještě jsem přibral věnečky a polomáčenky a už jsem šel k pokladně. Nebyla vůbec fronta! Zaplatil jsem 112 Kč. Hlavně, že jsem ty mince od sebe rozlišil, třeba desetikoruna a padesátikoruna, to chce hodně přemýšlení :-)
Takže mám chleba, pět housek, salám, sýr a dvoje sušenky a jdu večeřet.
Tak jsem šel tedy nakoupit.
U nás na rohu máme malebný krámek. Dříve se jmenoval Květ a pak Jednota a pak Včela a teď tam jméno nemá. Pražané nakupují skromně. Někteří ale ne, dokonce se jim nákup do košíku jen tak tak vejde! Hlavně chleba. Praha, to je město chleba, rohlíků a housek. Takže jsem si samozřejmě koupil taky chleba a pět housek. K tomu trochu salámu, aby bylo čím dochutit, sůl mám doma (tradičním jídlem všech Čechů je chléb se solí). A sýr, v nepolední řadě. Ještě jsem přibral věnečky a polomáčenky a už jsem šel k pokladně. Nebyla vůbec fronta! Zaplatil jsem 112 Kč. Hlavně, že jsem ty mince od sebe rozlišil, třeba desetikoruna a padesátikoruna, to chce hodně přemýšlení :-)
Takže mám chleba, pět housek, salám, sýr a dvoje sušenky a jdu večeřet.
Dnes ráno jsem nemohl najít tričko
První den, kdy si píšu blog... A hned se muselo něco stát.
Vstal jsem v 8:30, i když jsem chtěl původně vstát dřív. Tak v osm nebo možná i v 7:50, pro jistotu, i když to by už asi bylo brzo zase. A když jsem vstal, chtěl jsem se oblíct, jako vždycky (kromě toho, když jsem třeba doma sám, to se moc neoblíkám, teda trochu samozřejmě jo). Chtěl jsem si vzít modré tričko, které mám rád, ale samozřejmě jsem ho nemohl najít. Hledal jsem ho asi půl hodiny! Nakonec bylo přehozené v obýváku přes křeslo. Nechápu, fakt. Kdo ho tam dal? A proč?
Byl jsem z toho otrávený, tak jsem si šel udělat snídani (dva rohlíky a marmeláda (normálně jím tři rohlíky, ale asi jsem byl nervózní z toho trička)). Ale hlavně, že se to vyřešilo :-)
Vstal jsem v 8:30, i když jsem chtěl původně vstát dřív. Tak v osm nebo možná i v 7:50, pro jistotu, i když to by už asi bylo brzo zase. A když jsem vstal, chtěl jsem se oblíct, jako vždycky (kromě toho, když jsem třeba doma sám, to se moc neoblíkám, teda trochu samozřejmě jo). Chtěl jsem si vzít modré tričko, které mám rád, ale samozřejmě jsem ho nemohl najít. Hledal jsem ho asi půl hodiny! Nakonec bylo přehozené v obýváku přes křeslo. Nechápu, fakt. Kdo ho tam dal? A proč?
Byl jsem z toho otrávený, tak jsem si šel udělat snídani (dva rohlíky a marmeláda (normálně jím tři rohlíky, ale asi jsem byl nervózní z toho trička)). Ale hlavně, že se to vyřešilo :-)
SQ je v Praze!
Konečně je to tady a já jsem v Praze. Vítejte na mém blogu! Budu Vám tady psát všechny zajímavosti, které se tu budou dít. Tak doufám, že mi sem taky něco napíšete! :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
